Předmluva
Stephenie Meyerová
Mojí velké sestře Emily, bez jejíhož nadšení by tento příběh možná stále ještě nebyl dokončený.
Poděkování:
Děkuji svým rodičům, Stevovi a Candy, za jejich celoživotní lásku a podporu, za to, že mi četli báječné knížky, když jsem byla malá, a že mě stále drží za ruku, když jsem nejistá.
Děkuji svému manželovi Panchovi a svým synům Gabovi, Sethovi a Elimu, že se o mě tak často dělí s mými imaginárními přáteli.
Děkuji svým přátelům v nakladatelství Writers House: Genevieve Gagne-Hawesové za to, že mi dala první příležitost, a Jodi Reamerové, že proměnila mé velice nepravděpodobné sny ve skutečnost.
Děkuji svým bratrům, Paulovi a Jacobovi, za jejich odbornou pomoc se všemi otázkami ohledně aut.
A děkuji své internetové rodině, těm úžasným talentovaným spisovatelům na fansofrealitytv.com – zvláště Kimberly „Shazzer“, za povzbuzení, radu a inspiraci.
Poznává to, co je ve tmě,
a světlo s ním bydlí.
Daniel 2, 22
PŘEDMLUVA
Nikdy jsem moc nepřemýšlela nad tím, jak umřu – ačkoliv během posledních pár měsíců bych k tomu měla dostatek důvodů – ale i kdybych o tom přemýšlela, takhle bych si to nikdy nepředstavovala.
Zírala jsem bez dechu přes dlouhou místnost do tmavých očí lovce, který mi můj pohled přívětivě opětoval.
Bylo přece dobré zemřít, vyměnit svůj život za život člověka, kterého mám ráda. Dokonce šlechetné. To by mělo stát za uvážení.
Věděla jsem, že kdybych nikdy nepřijela do Forks, nemusela jsem teď čelit smrti. Ale i když jsem byla tak vyděšená, přesto jsem toho rozhodnutí nedokázala litovat. Když vám život nabízí sen naprosto za hranicemi vašich největších očekávání, není rozumné truchlit, když nadejde jeho konec.
Lovec se přátelsky usmál a pomalým krokem se přiblížil, aby mě zabil.